Prosinec 2010

Gejša bojovnice!

30. prosince 2010 v 20:00 | Penguin |  Kresby

Tento blog dosáhl 10 000 návštěvníků! A to funguje 364 dní :) Děkujeme.

Řekla bych, že se opět najde vtipálek, který mne nařkne z toho, že jsem to nekreslila já. Přála bych mu můj dnešek: tabletování, vaření pro sebe a dva starší sourozence, z nichž jeden vás při tom "hlídá" a hlavně komanduje (je to tím, že já se učím vařit, kdyby tam zase nebyl, vyhodila bych plynem barák do povětří :D), čištění takřka celého horního patra včetně drhnutí schodů, a nakonec zase tabletování... Pár hodin mi to dalo, a předcházela tomu za ty měsíce hrómada nepovedených pokusů.


A clairetears.deviantart.com je moje dA, kdyby se vám zachtělo tvrdit, že jsem to zkopírovala od nějaké nebožačky na dA. Sama sobě ve zvyku škodit nemám. Na to znám jiné lidi.

A asi to časem aj vybarvím... Jestli se mi bude chtít *lazy face* A jestli to někdo zkopíruje či si to přivlastní... Skončí na jeho ctěné palici obsah ručního vysavače, který jsem dneska měla v ruce docela dlouhou dobu a na opravdu nehezkých místech :-)

Pohádková krize?

29. prosince 2010 v 18:28 | Penguin |  Filmy
http://img1.ct24.cz/multimedia/videos/image/207/medium/62054.jpg
zdroj obrázku: ČT24.cz
Dobře, dobře, je už po Vánocích, ale já si to neodpustím. Na pohádky se dívám každý rok, a ty staré, ty nikdy nezklamou. Trojice klasických princezen - Pyšná, Šíleně smutná a Se zlatou hvězdou - nestárne, ty jsou prostě ženiální (zrovna jako král Jelimán). A z těch novějších - Jiří Strach ftw. Anděl Páně ("Neber své jméno nadarmo!") a Tři životy (romantika, kterou miluje i takový cynik, jako já), skvělé obsazení, hlášky, hudba od maestra Boka, a co se týče páně režiséra samotného, jako herec účinkoval i v další nehynoucí klasice - Lotrandovi a Zubejdě, až na to, že to je spíše velikonoční záležitost. A ano, vyhrabat se dá hromada dalších - Tři oříšky, Třetí princ (vložím mistra Ozzáka - "Trávníček? To je jméno pro chlapa?"... Toho je! je nemá smysl kritizovat, poněvadž jak řekl pan král Dobromysl - "Toto je klasika, dcero, tomu se musí smát každý."

A i když je o Vánocích hromada jiných starostí, ty největší fláky si u nás ve famílii ujít ze zvyku nenecháváme, na ty se koukneme "online", ty se nemusejí natáčet. Ale i naše milá veřejnoprávní Česká televize má svoji tradici - každý rok uvádí na Štědrý den a Boží hod nové pohádky ze své produkce. Na tu božohodovou se většinou koukneme, ale ta Štědrovečerní nám spadá do kapra, a tak si obojí natáčíme (letos na nový vymazlený HDD rekordér, který kvůli tomu nemohl být uvězněn do papíru a svázán stužkami pod stromeček). A bývaly fajn (no, Princeznu ze Mlejna jsem nikdy neměla moc ráda, ale za to mě asi všichni udupou, jak tak znám oblibu téhle uřvanosti).

Tak se na to podíváme. Trochu v nelogickém pořadí, tak, jak jsem je viděla já - na Boží hod, když skončila pohádka o něm, pustila jsem si tu ze Štědrého dne.
odd


Winner!

25. prosince 2010 v 13:00 | Penguin |  Novinky z blogu
Muahahaha. :-) Děkuji layforu za fakt dobrou soutěž.
A co jinak? Co Ježíšek? Přinesl něco? Mně batoh, do kterého by se můj obrnoťas vešel dvakrát, černou  myš se stříbrnejma kytkama, podstavec s větráky pod noťas, měkké balíčky a černé povlečení! Ou yeah.

Karamba, pravila, a začala psát.

21. prosince 2010 v 19:24 | Penguin |  Hlemzy
Než začnu, chtěla bych moc poděkovat Standovi Rulcovi ze Srdce blogu, že můj poslední článek na Téma týdne byl uveden jako tip na již zmíněném místě. A já jsem si včera říkala, kde se tu nachumelilo tolik lidí najednou :-)

Bolest na duši se dá pojmout z mnoha hledisek. Předešlé články věnované tomuto tématu jsem neprojížděla, ale vsadila bych se, že se najdou slečny, které za účelem zvýšení návštěvnosti svých blogísQůů zkopírují z tety Wikipedie článek o depresi, stoprocentně se najdou i takovéty EmoEmy, které se budou vylévat z toho, že svět je děsně nespravedlivý a jediný kámoš je žiletka, a pak se najdou literární tvůrci všech možných kvalit, kteří splodí povídku či básničku (o tom, mimochodem, přemýšlím také.)

Vlastně hodně často přemýšlím, jak vlastně poznat, jestli je doopravdy někdo smutný nebo není. S depresí jako takovou, tou diagnostikovanou lékařsky a kvůli které musíte pobývat v nejbližší psychiatrické léčebně, zkušenosti mám. Ne osobní, ale onen člověk, který ji měl, mi byl hodně blízký. A proto mi opravdu leze pod kůži, když někdo na očích všech dělá hovadiny s žiletkou, ze dne na den začne chodit jen v černé, a když už se uvolí s někým hovořit, vykládá mu, jak je strašlivě smutný. A když se ho někdo zeptá proč, odpoví, že to nemůže říct, a dělá depkaře dál.

Smrt v blízkém okolí, těžká životní situace. Jestli tohle někdo zvládá v klidu, je taky zralý pro Bohnice. Můžu potvrdit, že se tam dobře jezdí na kolečkových bruslích, ale to s tím vůbec nesouvisí. Dále, a to bych za normálních okolností nepřiznala, se dá brát i láska za něco, co tíží naši duši, krade nám to pozornost a nedá nám to spát. Nesnáším romantiky. Ale dnes, když jsem si najednou v trolejbuse uvědomila, že civím z okna s otevřenou pusou a jednoho pěšího na chodníku, a pak se schoulila k tomu sklu a smutnila, že je jen za sklem (nebojte, znám ho, nebyl to náhodný kolemjdoucí.), mi došlo, že jistým lidským pudům se ubránit nejde, a pokud člověk není bez srdce, je to přirozené. Jsem puberťačka, co machruje, že není, tak mi to přejte. Stejně je to beznadějné.

Takže - na jakékoli důvody k smutku a pomoc v něm má právo každý. Nemusejí ho ostatní chápat, může to být cvok, a z hlediska obecného to nemusí důvod dobrý. Ale, a to je můj názor, dělat smutného nebo se snažit dávat svůj smutek co nejvíce najevo, aby se našlo co nejvíc lidí (anebo někdo konkrétní), co ho budou litovat, je ubohost.

Domluvila jsem. Nedávala to smysl.



Reklama... A určitě bude zas nedoceněná :-P :-D

20. prosince 2010 v 19:02 | Penguin |  Knihy
raven

http://aworth.blog.cz/1012/ochutnavka

Náš spolužák a kamarád napsal knížku, a jistě by ocenil, kdybyste si přečetli "ochutnávku", jak to nazvala naše Pštrosí eminence, a ještě víc by byl happy (jako tři grepy - by Terka), kdybyste si tu knížku i koupili. Tedy pokud vyjde.
Pročtěte, zkritizujte, napište do komentů... Bude rád :-)

P.S. Ten layout jsem dělala já, a jak je známo, jsem úchylná na pidi písmenka.
Proto:

Ctrl a rolovat myší nahoru!


OPRAVA

19. prosince 2010 v 19:22 | Penguin |  Hlemzy
KARAMBA, VŽDYŤ ONO JE PF 2011! A JÁ TAM MÁM 10!
Takže...
sdasd
Uf.

Šťastné, veselé a jeden test z literatury.

18. prosince 2010 v 19:04 | Penguin |  Grafické blbosti
xmas
Tak jo. Dnešním dnem jsem zase o rok starší a pěkně mě to frustruje, protože jsem stejně to samý zakrslý pískle jaké jsem vždycky byla a vždycky budu :-D A taky mě štve, že i na ten poslední vyučovací den roku 2010 musíme psát z řeckých a římských týpků. A po Vánocích ze všeho možného dalšího. Shit.

Jinak, je to sice trochu předčasné, ale protože potřebuji jedno péefko odeslat do Německa, vyrobila jsem je už teď. Pochybuju, že by je někdo použil, ale anglická a česká verze je vám plně k dispozici bez podpisu ani ničeho podobně vlezlého.

Je to z mých fotek a fontu Never Let Go a Times New Roman. Takže si to nepřivlastňujte, sic dostanete do vašeho PC/laptopu moji myš, a věřte mi, tak strašně nevypnutelně barevně bliká, že by z toho hráblo všem. Štastné a veselé, lamy.

ól aj wont tu kristms... is jů.

14. prosince 2010 v 14:00 | Penguin |  Hlemzy
Jsem holka, propánajána. Je jasné, že si přeju naprosté malichernosti. Dneska jsem si koupila dvoje šaty (do tanečních, Jašíne můj, končím jimi!), brala bych kulmu na vlasy. Pak jsem si milému Ježíškovi napsala o batoh, hezký, s kapsou na 15,6" notebook a pásky na připevnění skateboardu (abych byla upřímná, vypadá to, že takový není). A taky kolečka, chrániče, helmu...

Jestli jste dočetli až sem, možná si říkáte, že jsem děsně povrchní nána. No tak třeba jsem, ale snad mám nárok přát si hlouposti. Ale snad mi i věříte, že mnohem víc bych pod stromečkem našla něco jiného. A nemusí se to přímo válet zasypané smrkovým jehličím.

Klidný průběh, pohodu a hezké pohádky. Taky budu jednoduše šťastná, když bude kapr s bramborovým salátem a vermutem (to je taková sladká, skvělá a alkoholická věc).

Ze všeho nejvíc bych si ale od pana Ježíška (Ježíška, ne Santy! Santa ať přináší radost američaňátkům, já po něm nic nechci) přála, aby se mi to trochu urovnalo v hlavě, přinesl mi trochu toho štěstí, dopřál mým blízkým bezpečí, lásku a pohodu, a v neposlední řadě bych byla nejradši,, kdybych otevřela dva balíčky - v jednom by byl dárek, který bych nikdy nečekala, ale udělal mi velkou radost, a potom přesně to, co je v nadpisu článku.

Ani by ten dárek nemusel být zabalený.

Ani nevím, proč to sem dávám :D

3. prosince 2010 v 20:07 | Penguin
Jo, abychom si v dnešní příšerné popkultuře připomněli, že hudba nemusí bejt špatná, pokud v ní není jen duc duc a nějaký velice inteligentní text :D A že hudba bez textu a duc duc mus být vážná... I když *potěžkává palici*, něco proti klasice?
A přiznám se, k téhle skladbě mám jistý... vztah. Komplikovaný, v řeči fejsbůku :D